jak probíhá nahrávání

Pokusím se stručně popsat, jak probíhá proces nahrávání, abychom měli od začátku představu, co nás vlastně čeká. Na co bychom se měli zaměřit a na co bychom neměli zapomenout.

Plán a strategie

V první řadě musíme mít samozřejmě jasno v tom, co vlastně nahráváme a čeho chceme dosáhnout. Demo snímky jsou skvělé pro získání základního obrázku. Díky nim může zvukař již v samém začátku procesu získat jasnou představu o tom, v jakém žánru se pohybujeme, jaké jsou stěžejní body, co jsou naopak detaily, které nahrávku oživí a doplní atd. Ani tzv. referenční nahrávky nejsou na škodu. Můžeme od počátku přizpůsobit nahrávání tomu, jestli chceme zvuk takový nebo makový.

V úvodu nahrávání je vždy stěžejní hlavně komunikace – přesně se vzájemně informovat o tom, čeho potřebujeme dosáhnout, jakou cestou chceme jít a kolik ze sebe dokážeme dostat, aby byl výsledek pokud možno co nejlepší.

Místo nahrávání

Není špatné si hned v úvodu udělat plán, co, kde a v jakém pořadí vlastně budeme nahrávat. Vícestopý záznam celého hudebního uskupení současně si bude žádat zcela jiný nahrávací prostor než nahrávání jednotlivých nástrojů separátně. Samozřejmě hraje roli i cena. U některých (obzvlášť akustických) nástrojů bychom na akustice prostředí šetřit neměli, naopak máme celou řadu nástrojů, které můžeme velmi kvalitně nahrát v pohodlí domova. Není žádným tajemstvím, že písnička Bohemian Rhapsody kapely Queen se nahrávala několik měsíců a v několika různých nahrávacích studiích!

Autentické prostředí je také variantou. Pokud například chceme, aby bicí souprava zněla jako v garáži, nejlepšího výsledku logicky dosáhneme pořízením snímku v garáži 😆 s trochou nadsázky samozřejmě 🙂

Volba a umístění mikrofonů

Dorazili jsme do nahrávacího studia. Přichází čas, kdy musíme správně rozmístit nástroj/nástroje/interprety v prostoru. I na tom totiž velmi záleží! Potom následuje volba mikrofonů a jejich umístnění.

Zejména v této fázi poznáme profesionalitu studia, respektive nárok na kvalitu nahrávky. Pokud nám na výsledku příliš nezáleží (případně pokud nás žene čas), prostě vrazíme před kytarový aparát mikrofon sm57 a jdeme nahrávat. Pokud ale opravdu víme, čeho chceme dosáhnout, uděláme nejlépe, když si budeme chvíli hrát. A výsledky této hry rovnou poslouchat. Pokud nám totiž později (v postprodukci) bude něco opravdu házet klacky pod nohy, jsou to stopy, které zvukově vyrazily opačným směrem než jsme potřebovali. V nejhorších případech pak musíme stopy dokonce nahrát znovu a lépe! A to není příliš ekonomické.

Nastavení odposlechů

Jelikož jsem sám muzikant, tak mám mnoho zkušeností s tím, jak se liší můj výkon podle toho, jak komfortně se při hře na nástroj cítím. Pojďme tomu tedy naproti! Vychytejme odposlechy tak, aby nahrávající muzikanty vedly tím správným směrem. Zvyk je železná košile, potřeby každého muzikanta jsou individuální a správným vychytáním odposlechu můžeme jít pomocí prosté logiky vstříc získání toho, co získat potřebujeme.

Samotné nahrávání

A pak stiskneme tlačítko record. Nahrajeme tzv. zkušební snímek. Není od věci ještě pro kontrolu výsledek záznamu rovnou poslechnout a v případě potřeby doladit detaily. A pak už je to na vás! Samozřejmě udělám maximum pro to, aby výsledek maximálně odpovídal vaším nárokům a požadavkům. Pokud uslyším chybu, tak to spolu opravíme. Pravidelně se vás budu ptát, jak jste se u nahrané stopy cítili. Ten nejlepší „take“ totiž často poznáme právě tak, že se u něj interpret nejlépe cítil.

A nepotřebujeme to „prostě nějak nahrát“, chceme to nahrát nejlépe jak dokážeme. Pojďme si tedy společně tu práci dát, ať si i za několik let můžeme nahrávku pustit a být na výsledek naší spolupráce patřičně hrdí 😉